.... a nové místo pomalu ožívá

Sice nejsme ve školce s dětmi, ale i tak u nás panuje nadšení a ta správná pracovní atmosféra. 

Ve školce se střídají různí řemeslníci - instalatéři, bourač, paní na úklid, přišla nám na pomoc skvělá parta dobrovolníků z nadnárodní společnosti, pomáhá moje i Bářina rodina.

Zastavují se u nás lidé, zajímá je, co v prostoru bude. Vystřídala se tu restaurace, herna, restaurace s výběrem malých pivovarů a s nabídkou oneman show. Někteří lidé pamatují všechny tři podniky, mají radost, že prostor po delší době ožije a bude tam školka pro děti.

Každý den prostor prokoukne, za pár dní získá úplně nové obrysy. Přes den jsem tak zabraná do práce, je jí tolik, že ani nemám hlad. Večer nestíhám vyřizovat, usnu hned, jak svým dětem přečtu pohádku. Ráno hned zase na nohou, to se nejvíce udělá.

Ani nestačím myslet na to, že už 3 týdny nemám přístup na můj profil na Facebooku a Instagramu. Účet mi koncem srpna hackli, komunikace s Metou je zdlouhavá.

První týden prací se udělaly všechny hrubé úpravy a prostor se kompletně vyklidil. Vyklestily jsme zahradu a navezly mulčovací kůru. Na zahradě krásně prosvítá sluníčko, voní to lesem a přitom jsme v zpovzdálí obklopeni krásnými secesními domy.

Druhý týden prací se točí okolo důkladnějšího úklidu, veškerých instalatérských prací, příprav na obložení koupelen, štukovaní, sanitace a úpravu kuchyně. Upřesňuje se práce pro truhláře a výrobu skleněných dveří, zkrátka je toho HAFO.